Jeden z posledních pravidelných provozů historických amerických tramvají PCC dodnes najdeme na jižním okraji Bostonu. Takzvaná Mattapan Line, známá rovněž pod tradičním názvem Ashmont–Mattapan High-Speed Line, spojuje stejnojmenné stanice Ashmont a Mattapan. Trať měří 2,6 míle, tedy přibližně 4,2 kilometru, a cestujícím slouží osm zastávek. Dopravce MBTA pro ni stále vede deset tramvají PCC ze 40. let, do provozu však zasahuje pouze část z nich. V dobách největší slávy přitom Boston disponoval až 344 vozy této koncepce.
Vozy PCC se dříve objevovaly na mnohem větší části bostonské tramvajové sítě. První z nich dorazil už v roce 1937 a postupně následovaly stovky dalších, které jezdily na povrchových tratích i v tramvajovém podzemí dnešní Green Line. Část pouličních tratí však postupně nahradily autobusy a trolejbusy, zatímco v centrálním tunelu začaly od 70. let staré tramvaje vytlačovat nové lehké kolejové vozy. Izolovaná trať z Ashmontu do Mattapanu se tak pro PCC stala útočištěm, přičemž jejich pravidelné nasazení zde začalo v roce 1955.
Jedním ze zdejších pamětníků je i vůz evidenčního čísla 3268, kterého jsme zastihli ve stanici Milton zhruba uprostřed trasy. Tramvaj vyrobila společnost Pullman-Standard v roce 1946, během dlouhé kariéry však stejně jako ostatní vozy prošla několika opravami a na přelomu tisíciletí také rozsáhlejší generálkou. Přesto si mattapanská tramvaj #3268 uchovala klasickou koncepci pohonu PCC s odporovou regulací a akcelerátorem, doplněnou původním pneumatickým systémem. Zbylé vozy prošly větší opravou včetně modernizace výzbroje.
Jejich provoz zatím působí téměř nesmrtelně, do budoucna však neohrožený není. MBTA připravuje rozsáhlou modernizaci tratě, která má umožnit nasazení nízkopodlažních vozů Type 9 uvolněných z Green Line a následné odstavení tramvají PCC. Projekt se ovšem potýká s nedostatkem peněz a výrazným zpožděním, takže osmdesátileté vozy budou mezi Ashmontem a Mattapanem cestující vozit ještě několik let.
Tvary bostonských tramvají jsou přitom dobře povědomé také českému pozorovateli. První československý vůz Tatra T1 z roku 1951 vycházel z americké koncepce PCC a stal se předchůdcem typů T2 a legendární T3. Historie licence je však složitější než pouhé poválečné zakoupení celé tramvaje: předchůdci ČKD spolupracovali s firmou Westinghouse už před válkou a v květnu 1948 byla uzavřena časově omezená smlouva se společností Transit Research Corporation na použití patentovaných prvků, zejména konstrukce podvozků. Pozdější typy už vznikaly jako vlastní československý vývoj této koncepce, ačkoliv některé původní prvky nadále využívaly. Licence se tak stala tématem řady soudních sporů, vzhledem k tehdejším poměrům socialistického Československa ale záležitost spíše vyšuměla do ztracena.

Štýrský Hradec postupně uvádí do provozu další tramvaje Alstom Flexity. Při naší poslední návštěvě na začátku června byl v provozu pouze jeden vůz, číslo 541 zajišťovalo posilové spoje v ranní špičce a dalších sedm dodaných tramvají na zprovoznění a povolení od drážního úřadu stále čekalo. Právě získání povolení protahuje celý proces nejvíce, podle dopravce totiž musí schválením projít každý vůz zvlášť. Velmi pozvolný nástup do provozu je přičítán také nedostatku řidičů, kteří s tímto typem mohou jezdit. Intenzivním tempem tak probíhají školení a cvičné jízdy.
Z deseti aktuálně dodaných tramvají Flexity už má povolení k provozu pět vozů – dva pravidelně jezdí na linkách 7 a 17 a od tohoto týdne se přidal další na lince 4. Cestující na nových tramvajích oceňují zejména tichý interiér, kožená sedadla a nabíjení mobilních telefonů, zároveň se ale u prvního vozu objevily stížnosti na výrazné vrzání v některých obloucích. Výrobce Alstom proto problém zkoumá a má zjistit, zda souvisí s geometrií kolejí, nebo zda bude nutné upravit samotné vozidlo.
Celkem má Graz obdržet 55 tramvají Flexity, které postupně nahradí všechny starší typy s výjimkou 45 vozů Stadler Variobahn. Po dokončení dodávek tak bude vozový park tvořen pouze těmito dvěma typy, přičemž všech 55 vozů Flexity má být v provozu nejpozději do konce roku 2030.
Velmi rychle se tak snižuje možnost setkat se se zdejšími legendami: SGP GT8 a SGP GT8NF. Po čtvrt století od dodání se rozloučí i nízkopodlažní vozy Bombardier Cityrunner, které najíždějí kilometry do velké opravy a pro další provoz by tak bylo nutné do nich masivně investovat. Graz se proto rozhodl, že 18 kusů raději vyřadí a nahradí je novými Flexity.

Kvůli večernímu koncertu Marka Ztraceného na Letenské pláni vyjela odpoledne posilová linka 44, která přibližně mezi 16. a 19. hodinou jezdí polookružně ze Sparty s objezdem Holešovic. Pro cestu na akci doporučuje dopravní podnik především metro A do stanice Hradčanská, po skončení koncertu bude provoz této linky metra posílen.
Linku 44 obsluhuje 7 pořadí, na nichž je nasazeno 6 souprav a jedna tramvaj 15T. Kromě vozů T3R.P se objevily také tři soupravy T3M2-DVC. Posilová linka jezdí v poměrně velkorysém intervalu pěti minut, dopravní podnik se tak snaží, aby návštěvníci trpěli až na koncertě, nikoliv už cestou na něj :-)

Dva měsíce od prvního příjezdu do metropole dnes poprvé vyjel s cestujícími vůz Škoda 52T evidenčního čísla 9521. Jedenadvacátá pražská tramvaj typu ForCity Plus tak zahájila pravidelný provoz a zároveň otevřela letošní sérii dodávek, která má čítat nejméně dvacet nových vozidel.
Vůz dorazil do Prahy v noci na 2. června, dlouho se zde však neohřál a zamířil do polské Wroclawi, kde se 18. června představil veřejnosti a tamnímu dopravci MPK ve vozovně Borek. Součástí prezentace byla také krátká neveřejná jízda do smyčky Oporów, po níž se tramvaj vrátila zpět do vozovny. A následně se vrátila i do Prahy a pokračovala tu ve zprovozňování a zkušebních jízdách. První vypravení si odškrtává dnes odpoledne na lince 12.